Zavření mateřských škol způsobí další výpadky příjmů na školném. Vláda však žádnou pomoc obcím nenabízí. Doposud za loňský rok chybělo nejmenším mateřským školám v průměru 15 tisíc korun na školném, velkým mateřským školám chybí na školném v průměru 111 tisíc korun. Jde o výpadky školného za desetidenní karantény tříd, nebo celých školek. Centrální uzavření mateřských škol bude mít další ekonomické dopady na mateřské školy. „Je nezbytné začít řešit situaci v mateřských školách systémově.“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková a dodala „nelze dělat jen ad hoc polovičatá opatření. Je nezbytné začít vnímat mateřské školy jako součást vzdělávací soustavy, kde se však vybírá školné, takže mají více starostí se svými rozpočty než ostatní školy. Na tuto problematiku MŠMT upozorňuji již delší dobu.“

Ministerstvo školství mělo až do včerejšího večera dvojí metr na školy. O uzavření základních škol bylo centrálně rozhodnuto, ale mateřské školy byly po celou dobu pandemie nepřetržitě otevřené. Obdobně tomu bylo i v zahraničí, kde však vlády předškolním zařízením vytvářely podmínky pro zvládání protiepidemických opatření. U nás nejenže ministerstva školství a zdravotnictví mateřským školám neposkytla žádnou podporu, nereagovala ani na jejich petice, otevřené dopisy a stížnosti. Ty ministerstvo školství považovalo jen za jeden z názorů, ačkoliv vědělo, že rodiče porušují ministerská nařízení, jako například: „Nikdo s příznaky infekce dýchacích cest, které by mohly odpovídat známým příznakům covid-19 (zvýšená tělesná teplota, kašel, náhlá ztráta chuti a čichu, jiný příznak akutní infekce dýchacích cest) nesmí do školy vstoupit.“

Jak jsme uvedli v předchozí tiskové zprávě, mateřské školy, ve kterých se vyskytla nákaza, se po celou dobu pandemie potýkají s nedostatkem personálu i financí. „V rámci decentralizovaného systému řízení škol se jedná o učebnicový příklad kolektivní nezodpovědnosti. Ministerstvo školství přenášelo veškerou zodpovědnost i finanční dopady na zřizovatele, obce jako zřizovatelé očekávaly, že pomůže kraj. Důsledky pandemie však odnesli ředitelé mateřských škol,“ vysvětluje Weidnerová potíže mateřských škol a doplňuje, „je tomu tak je mimo jiné i proto, že se ve školkách vybírá školné. Takže každé zavření třídy nebo školky znamená chybějící zdroje v rozpočtu mateřských škol.“

Chování hygienických stanic proto bylo také poslední měsíce velmi alibistické, neboť uzavření tříd či celých školek přenechávaly na rozhodnutí zřizovatele. Na to však doplatili rodiče. Například tam, kde zřizovatel rozhodl o uzavření školky, protože onemocněla více, než polovina personálu, nemají rodiče nárok na ošetřovné, protože to se rodičům poskytuje „z epidemického důvodu“ na základě centrálního rozhodnutí o uzavření základních škol. Jenže nemocný personál v mateřských školách je dle úředníků sekundární projev pandemie. Pražská správa sociálního zabezpečení takové důvody uzavření považuje za „technické“ důvody. Andrea Benešová z Platformy ředitelek a ředitelů mateřských škol proto vysvětluje: „Doposud existuje řada nevyřízených žádostí rodičů o ošetřovné, ale média se tímto dopadem na rodiče samoživitele vůbec nezabývají. Veškeré byrokratické problémy dopadají výhradně na ředitele mateřských škol. Ti jsou již unavení stejně, jako zdravotníci. Byrokracie poskytování ošetřovného pak padá na vyčerpané ředitele mateřských škol.“ 

Protiepidemická opatření se neobejdou bez finanční podpory

Od jara loňského roku mateřské školy volaly po tom, aby se zmenšily kolektivy dětí, a aby měli ředitelé u rodičů vymahatelnou pravomoc řešit protiepidemická opatření v mateřských školách dle konkrétní aktuální epidemické situace, dispozice budovy a tříd školky i šíření nákazy v obci. Bez výsledku.

Naprostý nezájem MŠMT řešit situaci v mateřských školách ukazuje i to, že Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) ministerstvu poskytl první závěry výzkumu již na konci října 2020, aby ministerstvo řešilo alespoň otázky finančních výpadků na školném, ztráty ve školní kuchyni i chybějící finance na nemocenské dávky zaměstnanců. Opět bez výsledku. Nyní jako jediné řešení nabízí vláda zavření mateřských škol.

Několik otevřených dopisů a petic školek volalo po tom, aby byly v mateřských školách zmenšené kolektivy dětí. Simona Weidnerová uvedla, že v rámci výzkumu hledali příklady dobré praxe pro řešení, a proto její tým analyzoval i zahraniční studie. Například Studie Rhode Island uvádí, že zjevná absence sekundárního přenosu v rámci 662 předškolních zařízeních byla pravděpodobně výsledkem snahy o dodržování požadavků, zejména na maximální velikost tříd a použití obličejových masek pro dospělé. Zjištění případů u dětí je však náročné, vzhledem k vysoké míře asymptomatické infekce nebo mírnému onemocnění, mnohé infekce SARS-CoV-2 byly pravděpodobně nezjištěny. Navzdory omezenému identifikovanému sekundárnímu přenosu byl dopad na předškolní zařízení značný, do karantény bylo zařazeno 853 dětí a zaměstnanců. „I v zahraničí bylo nejobtížnější zrealizovat stabilní personální zajištění kvůli potřebě střídat zaměstnance tak, aby byly pokryty přestávky učitelů, dovolená a pracovní neschopnost, přičemž pokračování v dodržování malých a stabilních tříd by bez dodatečného financování nebylo možné. Proto ISEA již v polovině prosince předložila ministerstvu synopsi těchto zahraničních opatření,“ vysvětlila Weidnerová.

Řadu z těchto opatření je možné v mateřských školách implementovat. Doprovodný komentář proto vysvětloval, jak reálné je implementovat tato opatření do českých podmínek. Simona Weidnerová zdůrazňuje, že „Všechna doporučovaná protiepidemická opatření v mateřských školách se neobejdou od finanční podpory vlády.“

Z aplikovaného výzkumu ISEA dále vyplynulo, že v Česku doposud všechny zvýšené náklady na protiepidemická opatření spojené s provozem mateřských škol hradily obce ze svých rozpočtů. V mateřských školách, kde obce neměly peníze nazbyt, byly vícenáklady na ochranné prostředky čerpány na úkor nákupu vzdělávacích pomůcek pro děti.

„Plošné zavření mateřských škol bude znamenat další výpadky příjmů na školném, což je důležitá součást rozpočtu mateřských škol“ uvedla Jaromíra Vítková a doplnila: „Budu proto žádat pana ministra školství Plagu, aby vláda zvážila obcím pro mateřské školy tyto finanční prostředky dodatečně kompenzovat za celé období pandemie.“

Poučení ze zahraničí

„Vláda vidí jako protiepidemické opatření zavírat lidi i děti doma. Není však možné ochromit ekonomiku i celé školství, když existují jiná a vyzkoušená řešení,“ řekla Simona Weidnerová a dodala: „každé protiepidemické opatření však něco stojí.“ Další z analyzovaných studií byla například německá studie, která se zabývala přenosem SARS-CoV-2 u dětí ve věku od 0 do 19 let v předškolních zařízeních a ve školách po jejich opětovném otevření v květnu 2020. Vědci ve studii analyzovali data dětí infikovaných SARS-CoV-2 ve věku 0–19 let, které byly v Bádensku-Württembersku ve školách anebo předškolních zařízeních po jejich znovuotevření. „Studie uvádí, že znovuotevření škol a předškolních zařízení doprovázela řada opatření, která měla zabránit šíření SARS-CoV-2. V případě předškolních zařízení se jednalo o následující opatření: velikost skupin snížena o 50 %, čištění kontaktních ploch, pravidelné a průběžné větrání místností, vyloučení nemocných dětí, individuální hygiena (hygiena rukou, etiketa proti kašli), v některých případech zrušení zpěvu a používání dechových nástrojů,“ vysvětluje Simona Weidnerová a dodává „o zmenšení kolektivu dětí si však mohou naše mateřské školy nechat jen zdát!“

„Ve zmíněné studii byla prošetřena školní docházka nakažených dětí během jejich předpokládaného infekčního období (2 dny před nástupem příznaků nebo v případě asymptomatické infekce, 48 hodin před datem odběru pozitivního výsledku testu). Studie uzavírá, že celkově bylo v Bádensku-Württembersku v daném období hlášeno 557 případů nákazy dětí ve věku 0–19 let. Pro 453 z nich (81,3 %) byly k dispozici informace o školní docházce. 137 (30 %) z těchto 453 případů navštěvovalo v infekčním období školu nebo předškolní zařízení alespoň po dobu jednoho dne, zatímco zbývajících 316 bylo po celou dobu infekčního období doma. Kromě 11 sekundárních případů a dalších čtyř žáků infikovaných dvěma učiteli byly všechny zbývající případy s informací o školní docházce nakaženy mimo školy a předškolní zařízení. Šetření naznačuje, že přenos z dítěte na dítě ve školách a předškolních zařízeních je neobvyklý a není primární příčinou infekce SARS-CoV-2 u dětí. Nízký přenos infekce ve školách a předškolních zařízeních zjištěný v této studii může být částečně způsoben zavedenými opatřeními, přesto není badatelům jasné, nakolik různá opatření přispěla. V závěru studie uvádí shrnutí, k opatřením, díky nimž by se mohl provoz škol a předškolních zařízení postupně vrátit do běžného života. Dle názoru autorů bude nutné znovu akceptovat větší třídy. Jako protiopatření by mělo být zavedeno přísné větrání učeben, a to nejen mezi hodinami, ale i během vyučovacích hodin. Mimo to by měly být ve školách používány roušky, a to uvnitř i vně učeben. Na základě současných zjištění výzkumníci očekávají, že přenos infekce ve školách a předškolních zařízeních by měl při těchto intervencích zůstat nízký,“ uvádí Simona Weidnerová závěry jedné ze studií, které její expertní tým analyzoval.

„Je jasné, že závěry zahraničních studií jsou opatrné v tom, aby tvrdily, že se jejich závěry mohou snadno zobecňovat,“ doplňuje Jaromíra Vítková: „nicméně zmenšení kolektivu; anebo personální posílení mateřských škol, může být lepší řešení, než opakovaně zavírat školky a znemožňovat tak rodičům chodit do práce kvůli karanténě ve školce, nebo nedostatku personálu z důvodu nemoci,“ dodává senátorka.

V Česku se petice pokoušely vymáhat alespoň některá z výše zmiňovaných opatření realizovaných v Německu, avšak bezúspěšně. I v dalších otevřených dopisech ředitelů mateřských škol se jejich autoři pokoušeli popsat stav řízení mateřských škol v době pandemie. Šlo o upozornění na to, že v běžné třídě mateřské školy je většinou 28 dětí (ačkoliv statistický průměr MŠMT uvádí 23 dětí na třídu). Čili jde o poměrně velké kolektivy dětí, které nemají základní hygienické návyky, nemají dovednosti sebeobsluhy a podobně, a proto hrozí riziko nákazy. Autoři v dokumentech upozorňovali i na délku provozu mateřských škol, která činí obvykle 10 hodin denně, kdy většinu tohoto času vzdělává děti jen jedna učitelka. Zatímco pro třídy s dětmi pracovníků integrovaného záchranného systému (IZS) byl v jarní vlně maximální počet dětí ve třídě stanoven na 15 dětí.

„Mrzí mne, že se ministerstvo školství nepoučilo ze zahraničních zkušeností a mateřským školám taková protiepidemická opatření neumožnilo, ačkoliv po nich petice a otevřené dopisy ředitelů mateřských škol zoufale volaly. Na tuto skutečnost jsem upozorňovala i ve Výboru pro vzdělávání Senátu,“ uvedla Jaromíra Vítková. „Vím, že snížit velikost kolektivu dětí obnáší další náklady na personál do mateřských škol, ale je-li předškolní vzdělávání prioritou, jak je uvedeno i ve „Strategii 2030+“, pak je nezbytné podporovat mateřské školy stejně, jako to dělají v zahraničí. Za celou dobu epidemie se mateřské školy žádné podpory nedočkaly. Za tristní stav považuji to, že ředitel mateřské školy nemá flexibilní možnost přesouvat finanční prostředky na zástupy za nemocné zaměstnance,“ uzavírá senátorka Vítková.

Pečující složka vzdělávání ve školkách

Rovněž další studie, která se omezuje na detekci virové nukleové kyseliny, nikoli infekčního viru, dochází k závěru, že malé děti mohou být potenciálně důležitými hnacími silami šíření SARS-CoV-2 v běžné populaci. „Studie upozorňuje na zvyklosti chování malých dětí v předškolních zařízeních, které v autorech studie vzbuzují obavy ze zesílení SARS-CoV-2 v této populaci. Malé děti měly ale významně nižší střední hodnoty CT (6,5 [4,8–12,0]), což naznačuje, že malé děti mají stejné nebo větší množství virové nukleové kyseliny v horních dýchacích cestách ve srovnání se staršími dětmi a dospělými. Pozorované rozdíly v mediánu hodnot CT mezi malými dětmi a dospělými se přibližují 10krát až 100krát většímu množství SARS-CoV-2 v horních dýchacích cestách malých dětí. Analýzy tedy naznačují, že děti mladší pěti let s mírnou až středně těžkou nákazou covid-19 mají ve svém nosohltanu vysoké množství virové RNA SARS-CoV-2 ve srovnání se staršími dětmi a dospělými,“ vysvětluje Simona Weidnerová závěry jedné z dalších studií, které v rámci rešerše zahraniční literatury její expertní tým analyzoval a dodává: „Přes opakované žádosti prezentovat závěry analýz ministerstvo školství vůbec neprojevilo zájem snahu si alespoň výsledky rešerší vyslechnout.“

Další ze studií, kterou tým ISEA analyzoval, byla práce kolektivu pediatrů pod vedením Yonkera. Ta odkazuje na podezření respondentů, že děti v předškolním vzdělávání, mohou být skrytými přenašeči nemoci na zaměstnance mateřských škol. To potvrdila například malá studie, která zjistila, že některé děti mají během prvních dnů infekce vysokou hladinu viru v dýchacích cestách, přestože vykazují jen málo, pokud vůbec nějaké příznaky. Ze 192 dětí (průměrný věk, 10,2 ± 7,0 let) pouze 25 dětí (51 %) s akutní infekcí SARS-CoV-2 vykazovalo horečku; příznaky infekce SARS-CoV-2, pokud byly přítomny, byly nespecifické.

„Na druhou stranu další studie, která byla předmětem analýz pro připravovanou studii ISEA, byla studie Martina Dugase a jeho kolektivu. Tato práce vycházela ze všeobecně známé skutečnosti, že u malých dětí je závažný průběh nemoci covid-19 vzácný. Pokud by jiné infekce, které jsou v dětství časté, chránily před závažným průběhem nemoci covid-19, dalo by se předpokládat, že i dospělí s intenzivním a pravidelným kontaktem s malými dětmi budou mít častěji mírný průběh nemoci covid-19,“ vysvětluje Weidnerová a doplňuje: „K otestování této hypotézy byl v Německu proveden online průzkum mezi 4 010 pacienty, kteří se zotavili z potvrzené infekce covid-19. Bylo shromážděno 1 186 úplných odpovědí. 82 osob (6,9 %) uvádělo časté a pravidelné pracovní kontakty s dětmi do deseti let z důvodu zaměstnání (zejména MŠ, ZŠ, pediatrická praxe) a 276 osob (23,2 %) mělo své vlastní děti do deseti let, což bylo více, než se očekávalo. 6,9 % respondentů s převážně mírným průběhem covid-19 (žádné úmrtí, pouze 1,6 % hospitalizace s intenzivní péčí) uvádělo častý a pravidelný pracovní kontakt s dětmi do deseti let věku. Podle Německé národní statistické agentury má ale v zemi pouze přibližně 1 % populace častý pracovní styk s malými dětmi (učitelé MŠ, ZŠ, pediatři). Přestože se ve studii nejednalo o reprezentativní vzorek celkové populace, zdá se, že míra kontaktů s malými dětmi v zaměstnání byla zvýšená. Celkem přibližně 30 % respondentů uvedlo častý kontakt s malými dětmi, což je opět více než v běžné populaci. V relativně malé podskupině pacientů, kterým musela být poskytnuta intenzivní péče (n = 19), byli nadprůměrně zastoupeni pacienti bez kontaktu s malými dětmi (3 z 19 hospitalizovaných (16 %) s kontakty s dětmi do 10 let, 16 ze 40 hospitalizovaných (40 %) bez kontaktů s dětmi do 10 let). Tyto nálezy nebyly dobře vysvětleny věkem, pohlavím nebo distribucí BMI (index tělesné hmotnosti) u těchto pacientů. Výzkum měl ale několik omezení: nejednalo se o reprezentativní vzorek běžné populace, míra odezvy byla omezená, údaje poskytli laici, nebyly ověřeny lékařskými odborníky. Autoři studie na základě těchto zjištění vyslovují hypotézu, že některé dětské infekce mohou poskytnout částečnou imunitu proti covid-19 a potenciálně snížit potřebu terapie na JIP u dospělých. Zdá se tedy, že existuje souvislost mezi kontaktem s malými dětmi a mírným průběhem covid-19 u dospělých. Toto zjištění je ale třeba dle autorů studie ještě dále ověřit.“

Protiepidemická opatření v mateřských školách

„Vládní pomoc mateřským školám v podobě dodání ochranných pomůcek je nezbytná, protože na rozdíl od základních škol je v mateřských školách doprovodná péče dětí, které nezvládají sebeobsluhu například na toaletách podstatná,“ uvedla senátorka Jaromíra Vítková a dodala: „nelze hledat řešení mezi dvěma extrémy. Doposud mateřské školy působily za naprostého nezájmu vlády, a to jak po stránce finanční, tak po stránce personální. Vyzdvihovala se práce zdravotníků, a mateřské školy jakoby neexistovaly. Nyní má nastat druhý extrém, kdy se část mateřských škol zavře, ale to také není protiepidemické řešení. Opakovaně požaduji, aby vznikla mezirezortní komise, která se bude zabývat fungováním všech předškolních zařízení, tedy jak mateřských škol, tak dětských skupin či mikrojeslí. Mezirezortní komise se musí podrobně zabývat jak zahraničními zkušenostmi, tak také finančními dopady. Předškolní vzdělávání i péče o děti v dětských skupinách je naprosto klíčové a předškolní zařízení (mateřské školy, dětské skupiny i mikrojesle) musí mít finanční, materiální i právní zázemí pro výkon práce v době nouzového stavu. Řadu opatření lze implementovat snadno, stačí dát ředitelům mateřských škol více pravomocí, aby měli alespoň finance na nemocenské dávky zaměstnanců a vynahradit jim finanční ztráty na školném a výpadky peněz ve školních kuchyních. Smutné bylo pro mne zjištění, že kolegové z uzavřených zařízení pro děti a mládež nemohou legálně mateřským školám vypomoci.“